Starbury znovu v NBA? Čtyřicetiletá modla z Pekingu plánuje návrat
20. 09. 2017, 20:45 » Spekulace - Autor: Šimon Sedlařík
(zdroj: Nbasket.cz)
Do ligy přišel s velkou slávou, odešel poměrně v tichosti. Našel však nový smysl - v Číně se z populárního Stephona Marburyho stala modla, kterou nadšeně sledují milióny tamních fanoušků. Jejich hrdina však před pár dny prohlásil: ještě jeden rok a končím, chci zpátky do Ameriky. Dostane novou šanci v NBA?
Ten rok prostě bylo všechno špatně.
Když v únoru 2009 Stephon Marbury, někdejší hvězda a basketbalová celebrita, posílil Celtics, Boston slavil. Co na tom, že soutěžní zápas neodehrál více než rok, co na tom, že po většinu své kariéry většinou prohrával a během posledního angažmá v Knicks si vybudoval silnou auru problémisty.
"Jsem nadšený, že se nám povedlo přivést hráče Stephonova kalibru," zářil tehdy manažer klubu Danny Ainge. Ne však dlouho. Na hřišti totiž Marbury spíše paběrkoval, po sezóně pak odmítl roční prodloužení kontraktu. Nutno podotknout, že v Bostonu si spíše oddychli.
Zdálo se, že NBA se pro něj pomalu uzavírá, zvláště, když pár dní nato překvapil sdělením, že si od basketbalu hodlá na rok odpočinout a věnovat se byznysu. Na čtyřku draftu zklamání, v té době mu navíc bylo stále pouze dvaatřicet let.
Díky, Číno. Patřím do Síně slávy
Jen o pár měsíců později však Marbury překvapivě opustil Ameriku a zamířil do Číny. Za restartem kariéry, jak jinak. Hned v prvním utkání za Shanxi Brave Dragons, během kterého prý ještě stále cítil výrazný jet lag z letu, zaznamenal 15 bodů a 8 asistencí. "Nic moc, vím, že to půjde lépe," krčil posléze rameny.
A mluvil pravdu, od té chvíle totiž Marburyho hvězda začala prudce stoupat a až dodnes se nezastavila. A co se restartu týče, za pár týdnů si už na nevydařené roky ve Státech snad ani nevzpomněl.
Ačkoli týmový úspěch v prvním ročníku nezískal, do paměti se už tehdy zapsal víc než dost. První čtyřicetibodový výkon, MVP ocenění z All-Star zápasu, dlouholetý kontrakt... Po úspěchu hladový Stephon však chtěl více, a tak podepsal o dva roky později smlouvu s Ducks a přesunul se do dnes téměř dvaadvacetimiliónového Pekingu.
Zbytek příběhu už určitě znáte, Američany i Čínany je omílán téměř donekonečna. Alespoň krátce: s Kachnami získal za šest let tři čínské tituly, stal se majitelem své vlastní sochy před olympijským stadionem, Čínané o něm natočili muzikál I Am Marbury či vytvořili televizní show. I díky své popularitě vyhrával modelingové soutěže, stal se partnerem mnoha oděvních a obuvních značek, pak vytvořil svou vlastní podle přezdívky Starbury, zahrál si ve filmu založeném na svém životě, otevřel své muzeum.
Jméno Marbury zkrátka už osmým rokem táhne a nadšení Čínané jej zbožňují. On jim lásku oplácí - v jednom z mnoha rozhovorů pro tisk zemi děkoval za to, jak ho přijala, a dodal, že "její kultura je naplněna láskou, soucitem a péčí".
Nic na tom nezmění ani fakt, že po nadcházející sezóně Marbury nejlidnatější zemi světa opustí.
"Moje čísla patří do basketbalové Síně slávy," prohlásil nedávno sebevědomě. "A taky jde o to, co jsem udělal. Můj basketbalový odkaz je obrovský, ještě nikdo přede mnou tohle nedokázal."
Jenže "sebevědomí mladého Američana" si Marbury paradoxně může dovolit pouze v Číně. V NBA, soutěži, ve které vyhořel, už zřejmě nic jistého nemá.
Čtyřicátník, jenž přitáhne každého
Můžete si však být jistí, že až za rok někdejší čtyřka draftu zakončí své čínské dobrodružství (Ducks v létě vyměnil za Dragons), zájem o něj bude okamžitě. Hvězdný rozehrávač koneckonců svůj věk jako problém nevidí.
"Pořád můžu hrát," odpaluje poznámky na pokročilý věk profesionálního sportovce. "Není to o tom, kolik vám je, ale jestli na to máte. Chci zakončit kariéru hraním nejen v Číně, ale třeba i v Americe, a pak zkusit soutěže ve stylu BIG3."
Těžko spekulovat, jestli se Marbury skutečně prosadí znovu do NBA, v realitě spíše ne. Třeba pro zmíněnou BIG3 rappera Ice Cuba by však byl ideálním tahákem. Ve čtyřiceti letech, s maskou světové celebrity, poté, co dobyl asijský kontinent. Lístky na jeho utkání by se prodávaly téměř samy.
A mimochodem - i přes většinu porážek patří Marbury mezi šestici hráčů v historii, kteří dokázali za svou kariéru v NBA průměrně nastřádat přes 19 bodů a 7 asistencí na utkání. Jeho jméno tak patří do společnosti mužů jako LeBron James, Oscar Robertson, Russell Westbrook, Isiah Thomas a Magic Johnson.
Další fakt, jenž dokazuje, že Marbury zkrátka nebude zapomenut.
Jak přijme Amerika poutníka, který šel do světa získat slávu a domů se vrátí ji potvrdit?