S hubenějším Jokičem, ale bez domácího prostředí. Co ukáže Denver?
21. 06. 2020, 10:00 » Úhel pohledu - Autor: David Šlachta
(zdroj: Nbasket.cz)
Přestože se nadále vedou debaty o tom, zda by vůbec mělo dojít k restartu ligy, oficiální plán k němu stále míří. A začíná se tak rozebírat, kdo se na návrat na palubovku pilně připravuje. Asi nejvíc všechny překvapil Nikola Jokič, který výrazně zhubnul. Pomůže to Denveru dojít v play off daleko?
Dokáže Jokič své proměny využít?
Když po dlouhé pauze „unikly první záběry“ srbského pivota, lidé nevěřili svým očím. Populární „Joker“ totiž velmi výrazně ubral na váze. To mnohé překvapilo, vzhledem k tomu, že před startem sezóny měl opačný problém, kdy jeho tělo připomínalo spíše wrestlera „Big Show“. Především fanoušci Denveru jsou z této změny nadšení a není se čemu divit.
Hubenější postava by měla 25letému Srbovi umožnit strávit na palubovce více minut a také efektivnější obranu „pick and rollů“. Ale pozor, zhubnutí automaticky neznamená větší rychlost či výbušnost. Příkladem může být Zion Williamson, který je navzdory své robustní postavě rychlejší a atletičtější typ než mnoho hubenějších hráčů.
Jsou ale centři, jako Marc Gasol, kterým hubenější postava pomohla a jejich hra se zlepšila. Ale najdeme i příklady hráčů, kteří zjistili, že tím přišli o svou zásadní výhodu – schopnost soupeře přetlačit silou. S tím dlouhou dobu bojoval ještě v dresu Timberwolves třeba Kevin Love. Navíc se Jokičova hra hodně zakládá na fyzickém kontaktu a na jeho síle. Tuhle výhodu ovšem nyní ztratí.
Dokáže si i nyní poradit pod košem s Stevenem Adamsem či Anthonym Davisem? Tyhle odpovědi dostaneme až po restartu ligy, ale rozehrávač Nuggets Jamal Murray se na spolupráci s hubenějším pivotem již nyní hodně těší. „Je zvláštní vidět ho v takové podobě, ale zdá se být mnohem atletičtější. Myslím si, že tvoříme skvělou dvojici a málokdo nás umí zastavit, takže letos můžeme dojít opravdu daleko,“ nabízí svůj pohled.
Útok na titul? Letos spíše nikoliv
Kromě toho, aby si Jokič zachoval svůj přínos pro tým, potřebují v Denveru k úspěchu také konzistentnější výkony právě od Murrayho. Argumentem ve prospěch možnosti úspěchu v play off, je fakt, že před přerušením měli třetí nejlepší bilanci v celé Západní konferenci. Navíc minimálně jednou uspěli proti favoritovi, viz utkání s Bucks, Lakers, Raptors, Clippers či Celtics - celková bilance s těmito mužstvy je 6-4. I když v ofenzivních (deváté místo v lize) ani v obranných statistikách (13. místo) nedominují, dokážou být na obou stranách hřiště vyrovnaní. Kromě toho se jejich pomalejší tempo hry pro vyřazovací boje velmi dobře hodí.
Na druhou stranu, pokud by se duo Jokič/Murray předvedlo v dobrém světle, je otázkou, zda by to stačilo na dvojice jako James/Davis nebo Leonard/George. Nuggets by potřebovali ještě jednoho střelce, který by byl schopný pravidelně nasázet větší počet bodů. Hlavními kandidáty na tuto pozici jsou v současnosti veteráni Paul Millsap, Will Barton a Gary Harris. Ale je otázkou, jak budou stačit vysokému tempu vyřazovacích bojů, akcelerovanému dlouhou pauzou.
Mike Malone by mohl zkusit dát více prostoru mladému Michaelu Porteru Jr., který letos zapisuje průměrně 7,5 bodu, ale stále hraje omezený počet minut. Avšak vzhledem k jeho historii zranění, je nepravděpodobné, že by dostal více prostoru. Kromě absence třetí hvězdy, Denver letos výrazně znevýhodní i absence domácího prostředí. V Pepsi Center ve velké nadmořské výšce jsou totiž Nuggets tradičně k neporažení, ale v Orlandu tuhle výhodu ztratí.
Bude zajímavé sledovat, zda hubenější postava změní styl hry Nikoly Jokiče a pokud ano, jak tohle ovlivní hru celého týmu. Třeba právě tato změna posune Denver ve výsledku dál. Pravděpodobnější ale bude, že si tým ze Skalistých hor bude muset na větší úspěch minimálně rok počkat. Co myslíte, jak daleko Nuggets na Floridě dojdou?