Mládí

Earvin Johnson jr. se narodil ve městě Lansing v Michiganu, otci Earvinu seniorovi, zaměstnanci General Motors a matce Christiane, "dozorkyni" ve škole. Má též šest sourozenců. Byl silně ovlivněn pracovitostí svých rodičů, když viděl matku po práci uklízet jejich dům a připravovat jídlo na následující den, zatímco jeho otec uklízel na místní skládce starých automobilů a nevynechal jediný pracovní den. Mladý Earvin často otci pomáhal, zatímco si z něj okolní děti dělily legraci a označovali ho jako popeláře.

Johnson vyrůstal v Lansingu a již v mládí se zamiloval do basketbalu. Jeho nejoblíbenějším hráčem byl Bill Russell, kterého obdivoval za jeho mnohé tituly a atletické schopnosti. Mezi jeho oblíbence také patřili Earl Monroe a Moaqes Haynes a sám Johnson prý podle jejich vzoru trénoval pravidelně téměř po celý den. Johnson pocházel ze sportovní rodiny, když jeho otec dříve hrál basketbal na střední škole a mladý Earvin se prý naučil základy právě od něj. Jeho matka, původně ze Severní Caroliny, hrála také jako dítě basket. I jeho starší bratři hráli tuto hru a Johnson je často pozoroval.

Už v době kdy byl v osmé třídě, začal Johnson pomýšlet na to, že by se basketbalem mohl živit. Už v tomto věku byl velmi dobrým hráčem, když v jednom zápase zaznamenal 48 bodů a měl v plánu hrát basketbal na Sextonské střední škole, kde měl basketbal dlouho tradici. To, že byla škola blízko jeho bydliště, mu také vyhovovalo, ale osud tomu nepřál. Johnson byl zklamaný z toho, že se rozhodlo, že bude navštěvovat Everettskou střední školu, jež byla pouze bělošská. Již jeho sourozenci, sestra Pearl a bratr Larry školu navštěvovali a často se setkávali s rasistickými projevy svých spolužáků a jejich rodičů. Na autobus jež je do školy dovážel, tedy afro-americké studenty, se často házelo kamení a rodiče bělošských studentů odmítali své děti posílat do školy. Sám Earvinův bratr Larry byl z basketbalového týmu vyloučen, poté, co Earvina prosil, aby za tým nehrál.

Earvin se ale k týmu připojil, což následoval nesouhlas některých jeho spoluhráčů, kteří ho na začátku ignorovali až do té míry, že mu ani nepřihráli míč. Jednou se téměř dostal do potyčky se spoluhráčem, těsně před tím, než zasáhl jejich trenér George Fox. Johnson byl donucen přijmout situaci takovou jaká je a ostatní černošští studenti k němu začali vzhlížet. Sám Johnson na toto období vzpomíná ve své autobiografii "My Life", kde mluví o tom, jak ho škola změnila.

"Dnes již na vše pohlížím odlišně. Je pravda, že mě štvalo, že jsem nemohl chodit na Sexton a prvních pár měsíců na Everetty bylo příšerných. Ale jezdit autobusem do školy se ukázalo jako nejlepší věc, co se mi přihodila. Dostalo mě to z mého malého světa a naučilo mě to, jak chápat bílé lidi a jak s nimi komunikovat."

Johnson byl poprvé označen jako "Magic" ve svých patnácti letech po zápase, ve kterém zaznamenal triple-double (36 bodů, 18 doskoků a 16 asistencí). Po zápase mu sportovní redaktor Fred Stabley Jr. udělil tuto přezdívku, ačkoliv Johnsonově křesťanské matce se zdála býti rouháním. V posledním ročníku na střední škole dovedl Johnson svůj tým k bilanci 27-1 s průměry 28 bodů a 16 doskoků a svůj tým dovedl až k zisku titulu. Tento titul Johnson věnoval svému příteli Reggie Chastinovi, jež zahynul o rok dříve v dopravní nehodě. Reggie byl Earvinův blízký přítel, kterému sám Johnson dává za zásluhu, že ho naučil věřit sám v sebe.

Johnson zakončil střední školu se dvěma nominacemi do All-Star týmu a nominací v McDonald´s All-American týmu (1977). A byl po střední škole považován za nejlepšího hráče z Michiganu všech dob.

Michiganská Státní Univerzita

Ačkoliv byl Johnson rekrutován věhlasnými univerzitami s basketbalovými programy, rozhodl se zůstat blízko domova. Jeho rozhodnutí bylo mezi Univerzitou Michiganu a Michiganskou Státní Univerzitou ve východním Lansingu. Rozhodl se pro druhou uvedenou, poté, co mu trenér Jud Heatcore přislíbil, že může nastupovat na pozici středního rozehrávače. Ale i tým kolem Johnsona byl velmi talentovaný, což k jeho rozhodnutí přispělo.

Magic na škole nejprve neměl v úmyslu hrát i po škole profesionálně a spíše se soustředil na studium, které mu mělo umožnit stát se televizním komentátorem. Ve své první sezóně dovedl tým k bilanci 25-5 a měl průměry 17 bodů, 8 doskoků a 7 asistencí. Tým vyhrál titul konference Big Ten, a následně se ve finálním turnaji probojoval do skupinky osmi poslepovaných týmů, kde prohráli po těsné bitvě s pozdějšími vítězi z Kentucky.

V následující sezóně se tým opět dostal do finálového turnaje, kde se tentokrát probojoval až do úplného finále. Tam se utkal s týmem Indianské Univerzity, s její hvězdou Larry Birdem. Tento zápas byl nejsledovanější zápas v historii soutěže a Johnson se svým týmem dokázal zvítězit 75:64 a získat tak titul. Následně si přišel pro ocenění Most Oustanding Player (Nejvýznačnější hráč) a po dvou letech na univerzitě se rozhodl v roce 1979 pro draft do NBA.

Trenér Heatcote v týmu skončil až v roce 1995 a tentýž rok se Johnson vrátil, aby odehrál exhibiční utkání. V něm zaznamenal 39 bodů, nejvíce ze všech hráčů.